Lidé často říkají, že rozvojový svět je chudý, protože západní svět je kolonizoval a ukradl jejich zdroje. Pravda je však taková, že během posledního století rozvojový svět většinou ukázal, že není schopen využít své vlastní zdroje. Nejsou chudí proto, že jsme jim kradli. Jsou chudí, protože neumí řídit a spravovat své vlastní země, ať už jsou zdroje jakékoliv. Vezměme si Venezuelu. Největší ropné zásoby na světě nic neznamenají, pokud máte zkorumpovaného komunistu jako svého vůdce. Lidé budou skutečně hladovět a snažit se jíst zvířata v zoo, zatímco vy budete mít na biliony dolarů zdrojů! Afrika je dalším příkladem. Evropané zanechali v Africe zemědělskou půdu, vlaky, silnice a doly. Co se s tím vším stalo? Není to tak, že by Afričané najednou začali řídit věci, jak si tehdy antikoloniální aktivisté představovali. Ne, ne. Veškerá infrastruktura upadla do chátrého stavu a/nebo byla zbourána a vypleněna. Doslova jim byly svěřeny plně funkční, dokončené dodavatelské řetězce pro těžbu surovin a v podstatě neomezené bohatství, ale nedokázali zvládnout jednoduchou údržbu. Nyní by obrana Afriky mohla být, že "Evropané nenaučili Afričany, jak to všechno zvládat! Není to chyba Afričanů, že to nemohli řídit samostatně! Nikdy nebyli vycvičeni!" Ale můj bratře v Kristu, Evropané se OPRAVDU snažili vycvičit místní na management! Samozřejmě by bylo jednodušší mít alespoň některé místní v správě, než dovážet CELÝ pracovní tým, ale snaha najít africké talenty byla většinou neúspěšná. Nevěříte mi? Stačí se podívat na rozdílné výsledky v Hongkongu a Singapuru ve srovnání s Afrikou. Východní Asii často spolupracovali s místními obyvateli v administrativních a manažerských funkcích. Když skončil kolonialismus, Hongkong a Singapur se dokázaly samy zvládnout. To však neplatí pro Afriku. To ale neznamená, že kolonialismus je dobrý. Lidé mají právo na samosprávu a sebeurčení. Nicméně myšlenka, že kolonialismus a těžba zdrojů jsou zodpovědné za pokračující chudobu v rozvojovém světě? To je prostě nesmysl.