Jedním ze způsobů, jak porozumět naší vědomé zkušenosti, je představit si kontrafaktuál. Představte si, že bychom žili ve světě bez jakéhokoli světla (možná pod vodou, poháněném horkými gejzíry). V takovém světě se náš zrak nevyvine, a přesto bychom všichni "viděli" svět stejně normálně jako nyní. (To je jediný svět, který bychom znali). V poslední době přemýšlím, jak slepí lidé vnímají fyzické předměty, a napadá mě, že jejich svět musí být stejně bohatý jako svět vidících. Jediný rozdíl je v tom, že žijí ve světě vybudovaném převážně vidícími lidmi a pro ně, takže čelí obtížím. Ale kdyby to nikdo neviděl, zapomněli bychom na to, o co přicházíme, a náš svět by nám připadal stejně normální a samozřejmý, jako nám připadá nyní. Závěr: jsme slepí k realitě takové, jaká je – může existovat tolik dalších modalit, které nejsme schopni vnímat. To, co vidíme, není pravda, ale nahodilá funkce naší evoluční historie.